Průběh školy v přírodě - fotky v galerii
1. den - v pohodě jsme dojeli a ubytovali se. S pomocí našich vychovatelů jsme si nanosili svá zavazadla a vrhli se na oběd. Kuře na smetaně s knedlíkem uspokojilo každého. Po poledním klidu jsme se seznámili s naším vychovatelem Vaškem a zahráli si seznamovací hry, abychom se poznali. K večeři byly zapečené těstoviny s okurkou.Jdeme si brzo lehnout, protože zítra nás čekám sedmikilometrová Klostermannova naučná stezka a odpolední nabitý program. Počasí je zatím velmi příjemné, neprší a je docela teplo.
2. den - sluníčko nás budí, bohatý švédský stůl k snídani a vyrážíme. Sešli jsme okolo hotelu Zadov a Churáňov a objevujeme první informační tabuli na Klostermannově naučné stezce. Více než informace na tabuli děti zajímá penzion Kateřiny Neumannové. Cesta vede přes nádherné horské louky a zhruba v polovině se tyčí skála. Zde odpočíváme a po jednom vylézáme na skálu,odkud kdysi bývala hezká vyhlídka, dokud okolní stromy byly ještě menší. Na infotabulích se seznamujeme s florou a faunou, typickými šumavskými stavbami a především s Karlem Klostermannem. Po sedmi kilometrech vlévá dětem do žil novou krev pohled na rozevřené slunečníky před občerstvením. Zmrzky a limči si všichni zaslouží. Vyrážíme na oběd a po poledním klidu jdeme s Vaškem - naším vychovatelem - do části plné her. Celý den na horském vzduchu všechny utahal, takže není ani čas na zlobení a vítáme večerku. Usínáme a těšíme se na další den - výlet k říčce Vydře.
3. den - tentokrát švédský stůl v sýrové podobě a samozřejmě opět s cornflakes a mlékem. Mezi tím, co si cpeme bříška, přijely dva autobusy a odvážejí nás po deváté hodině na Čeňkovu pilu. Podél malebné říčky Vydry si užíváme krásy šumavské přírody. Po třech a půl kilometrech vítáme Turnerovu chatu, kde si sníme naše balíčky, pozdravíme se se smečkou bobtailů, obdivujeme malou vydru a velkou mainskou mývalí kočku. Poddalších čtyřech kilometrech usedáme do našich autobusů a míříme do hotelu. Odpočinek na pokojích, pak několik her s naším Vencou a knedlo-vepřo-zelo. Další den nám krásně utekl...
4. den - po tradiční snídani vyrážíme na průzkumnou výpravu, s cílem dobýt skokanský můstek K88 vedle sjezdovky Kobyla. Lučními cestičkami jsme se dostali pod sjezdovku, schroupali hrušku a pozorovali údržbáře sedačkové lanovky. Pak začala nejnáročnější část dnešního dne. Po černé sjezdovce jsme se téměř po čtyřech vyškrábali až k můstku. Protože schody podel dřevěné chátrající sjezdové části byly ve velmi dobrém stavu, troufli jsme si po nich vylézt téměř do poloviny. Odvaha to byla a navíc jsme obdivovali i odvahu skokanů. Nás by nikdo dolů na lyžích nedostal. Raději jsme se vrátili na pevnou zem a po kratším odpočinku a popovídání si s kamarády z ostatních tříd, kteří také dorazili, jsme zamířili k hotelu. Mezitím jsme ještě museli ošetřit Honzovo říznutí do prstu, které skončilo cestou na chirurgii a třemi stehy... Honzík je ale v pořádku a tak jen krvavé kapky na sjezdovce byly jedinou skvrnou na našem dalším dni. Odpoledne se děti převzali "akční hrdinové"... viz. foto
5. den - od rána nám Šumava ukazuje i zamračenou tvář. Ani to nás ale neodradilo od procházky k říčce, kde jsme si pouštěli lodičky a hráli různé hry. Zdeňka navíc naučila spolužáky vyrobit náhrdelník ze stvolu kapradiny. V odpoledních hodinách jsme dohrávali celotáborovou hru a sbalili si své věci. Překvapením byla i zajímavě pojatá večerní bojovka.
6. den - opět pošmourné počasí, odnášíme si zavazadla a čekáme na příjezd autobusů. A dále? Dále už budeme vyprávět osobně...